MÍČKOVÁNÍ (MÍČKOVÁ FACILITACE)

Míčkování je reflexní metoda, při níž se molitanovým míčkem masíruje  určitý kožní úsek. Reflexní cestou dochází k ovlivnění činnosti vnitřních orgánů, snížení napětí příčně pruhovaných, hladkých svalů a k jiným změnám, které napomáhají úzdravě nebo aspoň výraznému zlepšení stavu. Metodu vyvinula fyzioterapeutka paní Jebavá původně při léčení astmatických dětí. Po „namíčkování“  došlo k ústupu dechových obtíží a vykašlání hlenů.

Svou metodu dále rozpracovávala a míčkování se dnes používá u celé řady  dalších poruch a nemocí.

Nejčastější indikace míčkování:

astma, záněty průdušek, dutin poúrazové stavy – bolestivé jizvy, otoky, bolestivé klouby obrny periferních nervů – např. lícního nervu poruchy imunity, časté infekty dýchacích cest, alergické stavy vadné držení těla, skoliosy dětská mozková obrna k zlepšení  spasticity vertebrogenní syndromy

Technika míčkování:
Molitanové míčky se vyrábějí ve 4 velikostech od průměru 2 do 9 cm, z hygienických důvodů má každý svůj míček. Používají se 2 techniky pohybu míčku po těle - koulení a vytírání. U nemocných dětí zacvičíme do techniky míčkování  rodiče.

Hlavní zásady techniky: míček vedeme vždy pod mírným tlakem, aby se před ním tvořila kožní řasa, míčkem pohybujeme pomalu a plynule, rychlostí asi l cm na sekundu a každý tah opakujeme 3x.

zpět