7.8.2007

Ambulance klinické psychologie

Kde nás najdete?

Psycholog: PhDr. et Bc. Alena Procházková
Tel. číslo: 569 472 306
Email : alena.prochazkova@onhb.cz

ORDINAČNÍ HODINY

Pondělí 7:00 - 11:00

Úterý 7:00 - 11:00

Středa 7:00 - 11:00

Čtvrtek 7:00 - 11:00

Pátek 7:00 - 11:00

Co?

V ambulanci Vám mohu nabídnout psychodiagnostiku, terapii a krizovou intervenci pro děti školního věku, dospívající a dospělé. Nabízím širokou škálu klinicko-psychologických služeb. Obracet se na mne můžete v případě řešení krizových situací, léčbě traumatických zážitků. Zaměřuji se dále na léčbu úzkostných poruch, afektivních poruch, osobnostních poruch a nabízím podpůrnou terapii lidem s psychotickou zkušeností či s onemocněním schizofrenního okruhu.

Jak?

Terapeutickým přístupem, který používám je Gestalt terapie. Dále při vhodné indikaci používám metodu EMDR a hypnózu.

GESTALT terapie

Gestalt terapie je psychoterapeutický směr, který vychází z holistického pohledu na člověka a na jeho vztah k prostředí. Zaměřuje se na prohlubování uvědomování našeho vnímání, myšlení, prožívání a chování v přítomném čase. Tento přístup nám umožňuje nahlédnout na vzorce chování, které si nemusíme plně uvědomovat a při nahlédnutí na staré vzorce máme šanci učinit novou svobodnou volbu a aktivně tak ovlivňovat svá každodenní rozhodování. Cílem gestalt terapie je prozkoumat staré vzorce chování, které pro nás v dřívějších životních situacích mohly být adaptivní a pomáhaly nám životní zátěž zvládnout. Aktuálně již mohou být spíše fixovaným způsobem zvládání situací, který není efektivní. Cílem je tedy odkrývat nové způsoby situačního vnímání a jednání, které jsou tvořivé a povedou k adaptivnějšímu vztahování se k sobě, k druhým lidem a zlepší náš kontakt s okolím. Důležitou součástí gestalt terapie je mapování toho, jakým způsobem člověk uspokojuje svoje potřeby v kontaktu s prostředím a s druhými lidmi. Prostřednictvím dialogu mapujeme možná narušení při uspokojování potřeb klienta a způsoby, jak lze potřeby uspokojovat a nastolit tak novou životní rovnováhu.

EMDR

Ambulance klinické psychologie nabízí EMDR terapii pro pacienty s psychickými potížemi, které se rozvinuly na základě traumatické události (nehody, těžké rozchody, úmrtí, znásilnění, atd.). Kromě toho je možno tuto terapeutickou techniku využít pro pacienty s některými fobiemi (např. z létání). Její výborný efekt se potvrzuje i v případě řešení studu, který se rozvinul na základě nějakého nepříjemného zážitku (trapného či jinak výrazně nepříjemného), může být proto dobrou přípravou pro zvládání školních nároků. Výhodou této metody je její relativní rychlost - do 10 sezení. V ambulanci používáme metodu u dětí školního věku, dospívajících i dospělých.

Když dojde k traumatické události, často dochází k tomu, že tato zkušenost zůstane zablokovaná v nervovém systému, v neuronálních sítích mozku, současně s obrazy, zvuky, myšlenkami a původními pocity. Takto zablokovaná zkušenost má často tendenci se znovu aktivovat, což může být kořenem mnoha onemocnění a negativních emocí, které se nám občas nedaří mít pod kontrolou. Může se např. jednat o přesvědčení, že nejsem důležitý spojený s prožívanými pocity smutku a bezmoci. Ve skutečnosti se jedná o emoce propojené s minulými zkušenostmi uloženými v mozku v neuronálních sítích izolované paměti. Starý nezpracovaný materiál, je znovu aktivován pokaždé, když se nacházíme v situaci, kterou mozek vnímá jako nějak zatěžující. Většina informací, které by byly užitečné pro vyřešení potíží, se nachází v jiné části mozku, uvnitř neuronální sítí, jež jsou uloženy odděleně. Jako by bylo znemožněno propojení těchto informací se starým nezpracovaným materiálem ...např. zkušenostmi dítěte. Když použijeme oční pohyby, umožníme tak vzájemné propojení těchto oddělených neuronálních sítí, a společně můžeme pozorovat, že Vám budou přicházet na mysl nové informace a intuice, které by Vám mohly pomoci vyřešit a zpracovat staré vzpomínky.

Co je EMDR?

EMDR (Eye Movement Desensitisation and Reprocessing – desenzitizace a reprocesing pomocí očních pohybů) představuje komplexní, integrativní psychoterapeutickou léčbu, která se zaměřuje na léčbu potíží spojených s traumatickými událostmi v životě člověka. Její vznik sahá do 80. let 20. století a do Evropy se začala z USA rozšiřovat z Velké Británie na počátku 90. let minulého století. Výzkumy ověřily vysokou efektivitu této metody při léčbě posttraumatické stresové poruchy, z čehož vychází i doporučení Světové zdravotnické organice (WHO) z roku 2013, která zařadila EMDR jako nejúčinnější metodu pro léčbu PSTP vedle KBT (Kognitivně behaviorální terapie).

Trauma a vliv na náš život

Jak nás trauma ovlivňuje? Extrémní zátěžové situace – násilné útoky na vlastní osobu, těžké, život ohrožující dopravní nehody, znásilnění, zážitky ohrožení života při přírodní katastrofě nebo dokonce válečného konfliktu, uvěznění, mučení či dlouholeté týraní v dětském věku – zanechávají často u zasažených duševní zranění. Někteří lidé se uzdraví v průběhu času, jiní nikoliv. Efekt traumatu zůstává a ovlivňuje náš život ještě dlouhou dobu po traumatickém zážitku. Proto je důležitá pomoc odborníka.

Efekt EMDR terapie

Když se člověk ocitne ve stresující situaci, může se cítit zahlcen a jeho mozek nemusí být v tu chvíli schopen zpracovat informace jako normální vzpomínku. Vzpomínka na stresující okamžik zůstane „zamrzlá“. Když si jedinec vybaví stresující zážitek, může znovu prožívat to, co viděl, slyšel, jaké pachy či chutě vnímal, jak se cítil, což může být velmi intenzivní. Někdy jsou vzpomínky na traumatickou událost tak stresující, že se jim jedinec vyhýbá a vyhýbá se i všemu, co je s tou vzpomínkou spojeno (např. po autonehodě se bude vyhýbat řízení, po znásilnění se žena bude vyhýbat všem mužům). Někteří lidé zažívají návrat vzpomínek na traumatickou událost kdykoli jim ji něco připomene (např. zaplavení strachem a jinými útržkovitými zkušenostmi ze situace autonehody kdykoli vidí jakékoli nákladní auto, protože právě nákladní auto jej smetlo ze silnice apod.). Zdá se, že oční pohyby, které používáme během sezení EMDR, odblokovávají vrozený systém zpracovávání informací, což umožní mozku, aby starou zkušenost zpracoval. Střídavá stimulace mozku zleva doprava s pomocí očních pohybů, zvuků či doteků během EMDR stimuluje „zamrzlé“ či blokované informace v mozku a zpracovává je. Při tomto zpracovávání ztrácejí stresující vzpomínky svou intenzitu, takže se z nich stávají méně traumatické a více „běžné“ vzpomínky. Předpokládá se, že efekt je podobný tomu, co se děje během REM fáze spánku, kdy sníme a kdy se oči rychle pohybují ze strany na stranu. EMDR pomáhá redukovat distres spojený s jakoukoli vzpomínkou, ať to bylo to, co klient viděl, slyšel, jaké pachy či chutě vnímal a jak se sám cítil, či co si myslel.

Co mohu od EMDR terapeuta očekávat?

EMDR není jednoduše jen použití očních pohybů. Je to komplexní terapeutický přístup s danými principy, protokoly a procedurami s cílem redukovat distres v krátkém časovém úseku. Při prvním setkání terapeut věnuje dostatek času seznámení se s klientovou anamnézou. K tomu samozřejmě patří i seznámení se s traumatem, vším, co klient prožíval během traumatu a po něm. Není nutné se obávat příliš podrobných popisů. Pro terapeuta je důležité, že klient ví, co prožíval a nemusí jej seznamovat s těmi zážitky, které se stydí sdílet (např. podrobnosti ze znásilnění apod.). Klient se tedy nemusí obávat „vyzvídání“ ze strany terapeuta. Pokud terapeut nazná, že EMDR terapie je pro klienta dobrou volbou, seznámí jej s touto terapií a s tím, jak bude probíhat. Terapeut bude také věnovat nějaký čas nácviku relaxace a vytvoření bezpečného místa, včetně technik jako řízená vizualizace, hluboká svalová relaxace apod. Po této přípravě dochází k identifikaci cílových traumatických vzpomínek s pomocí očních pohybů či pomocí jiných forem levo-pravé střídavé stimulace, jako jsou zvuky či doteky (např. krátké střídavé doteky prstů terapeuta na hřbety rukou klienta). Každé sezení trvá 60-90 minut. Jako velmi efektivní se jeví intenzivní terapie, tj. několik sezení týdně, přičemž terapie trvá podle závažnosti potíží 3-10 sezení.

Co budu cítit po sezení EMDR terapie?

EMDR terapie pomáhá v určité míře k pokroku v myšlení klienta a jeho uvědomění. Jinými slovy terapie neskončí, jakmile je ukončeno dané sezení, ale mnohdy klient zažívá jakési „dojíždění“ a zlepšování se stavu i po ukončení sezení. Během aplikace očních pohybů může ale také dojít k uvolnění některých vzpomínek do vědomí a po sezení někteří klienti u těchto vzpomínek zůstanou a zabývají se jimi. Pokud jsou tyto vzpomínky zatěžující, stresující, následující asi dva dny se klient může cítit nepříjemně. V tom případě je klient požádán, aby praktikoval relaxaci, kterou se naučil na počátku terapie. Nedoporučuje se věnovat se něčemu příliš zatěžujícím hned po sezení s EMDR terapeutem, jako např. zkouška, důležitá obchodní schůzka apod. Někteří lidé referují o tom, že po sezení si začnou vybavovat více detailů z traumatické události, o kterých dlouho nepřemýšleli a domnívali se, že je zapomněli. Někteří klienti hovoří o tom, že se jim začalo zdát více snů. Důležité je, aby klient vše co prožíval, sdělil terapeutovi. Na konci EMDR terapie mnoho lidí sděluje, že již nezažívají žádný stres a nepříjemné pocity, když si vzpomenou na traumatickou událost. Výsledkem toho jsou tedy např. schopni opět řídit, normálně fungovat v situacích, které se podobají traumatické události či ji nějak připomínají.

Kontraindikace: Absolutní kontraindikací je floridní psychóza, organické onemocnění mozku, ale i omezená tělesná schopnost snášet zátěž (např. nestabilní ischemická choroba srdce, nestabilizovaná hypertenze), které mohou v případě abreakce (intenzivní vyplavení se emocí) vést k akutním stavům. Absolutní kontraindikací jsou i choroby očí (např. hrozící odloupnutí sítnice), které neumožňují pohyby očí, nicméně lze použít jinou bilaterální stimulaci (např. doteky). Pacient musí být taktéž dostatečně stabilní na to, aby dokázal unést a zpracovat afekty spojené s traumatickou vzpomínkou (např. těžce depresivní pacient, pacient s nedostatečným sociálním zázemím). Přednost před zpracováním traumatické vzpomínky má v každém případě léčba závislosti, těžké deprese nebo vážných sociálních problémů! Pokud si nejste jistí, zda jste vhodným kandidátem pro terapii Vašeho traumatu pomocí EMDR, stačí se obrátit na naši ambulanci.

PhDr. et Bc. Alena Procházková

(Text k EMDR terapii upraven s laskavým svolením PhDr. Ireny Komendové, Ph.D., dále použity výcvikové materiály k představení EMDR klientům – volně dle EMDR Europe)

HYPNÓZA

Ve své praxi využívám poznatky od profesora Stanislava Kratochvíla (Kroměřížské kurzy hypnózy), u kterého jsem absolvovala základní i navazující kurz v hypnóze. Tradiční hypnotický přístup chápe hypnabilitu jako trvalou osobnostní vlastnost. Hypnabilní člověk je schopen pohroužit se do sebe a vnímat sugesce, které mu sděluje hypnotizér. Před samotnou hypnózou je stěžejní součástí práce společná domluva na tom, co chce klient prostřednictvím hypnózy ovlivnit. Úkolem terapeuta je zvážit, zda jsou potíže klienta hypnózou ovlivnitelné a případně mu nabídnout jiný terapeutický postup. Nikdy tedy není klient hypnotizován „mezi dveřmi“ nebo bez jakékoliv předchozí domluvy a vytvoření terapeutického kontraktu.

Jak poznám, že jsem hypnabilní?

Na škále nehypnabilní – vysoce hypnabilní se 5% lidí nachází v bodě, kdy je zřejmé, že hypnabilní nejsou a tato metoda pro ně vhodná není, asi 5% osob je vysoce hypnabilních a do hlubokého hypnotického spánku se dostávají velmi rychle. Všichni ostatní lidé se na této škále pohybují v lehkém hypnotickém spánku nebo ve střední hypnóze. Hloubku hypnotického spánku lze ověřit při prvním setkání pomocí škál hypnability.

Lze hypnabilitu nacvičit?

Při první hypnóze je pravděpodobné, že hloubka hypnózy bude mít spíše lehkou hloubku či bude představovat stav, který znáte z relaxačních technik. Je to tak v pořádku, obranné mechanismy nás chrání před neznámou technikou. Postupem času lze nácvikem hloubku hypnotického spánku ovlivnit a zvýšit vnímavost pro sugesce. Kdo není zcela vnímavý vůči sugescím, zcela hypnabilní člověk se z něj nestane, ale může profitovat z relaxačních technik. Lehce hypnabilní člověk může svou schopnost hypnability prohloubit na střední hypnózu atd.