Používáme plazmovou sterilizaci

Oddělení centrálních operačních sálů a centrální sterilizace využívá od ledna 2010  plazmovou sterilizaci. Pořízení plazmové sterilizace je součástí probíhajícího Projektu rekonstrukce budovy interny a přístrojového dovybavení NHB. Projekt je realizován z prostředků Evropské unie z programu Veřejné služby regionálního významu a s podporou Kraje Vysočina.
Plazmová sterilizace - „sterilizace nové generace“

 Nemocnice Havlíčkův Brod využívá na oddělení centrálních operačních sálů a centrální sterilizace nové technologie tzv. plazmové sterilizace.Sterilizace plazmou je ideální pro sterilizaci biomedicínských zařízení.

1. Tento způsob sterilizace, oproti použití ethylenoxidu, není toxický i díky tomu, že teplota prostředí, kde probíhá, je méně agresivní než sterilizace sytou vodní párou.
2. Nízkoteplotní sterilizace za sucha je velice šetrná k nástrojům a snižuje zátěž, kterou může představovat vysoká teplota, rychlé teplotní změny a vlhkost. Šetrná je též vůči okolnímu prostředí.
3. Další podstatnou výhodou je krátká doba trvání sterilizační procedury a možnost získání velkého objemu plazmatu.
4. Výsledkem je 100% kvalitní sterilizace i složitě členitých nástrojů.
5. Nejefektivnější současný způsob studené sterilizace – nejmodernější způsob sterilizace.

Výsledkem je vysoce kvalitní sterilizace předmětů a prostředků využívaných na centrálních operačních sálech.

Co je to sterilizace? Sterilizace je souhrn opatření, při kterých jsou na předmětech usmrceny všechny mikroorganismy, včetně vysoce rezistentních spor, mikroskopických hub, vývojových stádií protozoí, eventuálně helmintů. Nedílnou součástí sterilizace jsou předsterilizační příprava předmětu, kontrola sterilizačního procesu a sterilizovaného materiálu, monitorování a záznam nastavených parametrů ukazovacími a registračními přístroji zabudovanými ve sterilizátoru a kontrola účinnosti sterilizace nebiologickými a biologickými indikátory. Každý sterilizační cyklus se dokumentuje.

Plynové plazma

Ve fyzice a chemii se za plazma považuje ionizovaný plyn složený z iontu, elektronu (a případně neutrálních atomů a molekul), který vzniká odtržením elektronu z elektronového obalu atomu plynu, či roztržením molekul (ionizací). O plazmatu se často mluví jako o čtvrtém skupenství hmoty.  Většina plazmatu, se kterým máme možnost se setkat na Zemi za atmosférického tlaku, má teplotu několik tisíc stupňů Celsia. Těžko tedy můžeme jeho vlastnosti využít pro každodenní aplikace. Koncem devadesátých let minulého století byla však vyvinuta technologie, která dokáže připravit plazma za běžného tlaku a pokojové teploty.

Studené plazma

Studené plazma má malý podíl ionizovaných částic – asi jedno procento. Teplota iontů je blízká okolní teplotě, ale rychlost pohybu elektronu odpovídá teplotám několik tisíc stupňů. Jelikož jsou málo hmotné, je vliv jejich teploty navenek projevovanou teplotu plazmatu jako celku nízký.   „Sterilizace pomocí studeného plazmatu se provádí v plazmových sterilizátorech. Přístroje jejichž základ tvoří reakční komora s elektrodami vzdálenými několik milimetru od sebe. Na tyto elektrody je přivedeno vysoké napětí a je mezi ně vstřikována pára peroxidu vodíku (H2O2). Energie vysokého napětí vytvářející plazmový výboj rozkládá peroxid vodíku na odpadní vodu a kyslík. Působením vzniklé plazmy, plazmovým výbojem, dochází k procesu sterilizace.Naše oddělení využívá přístroj STERRAD 100 NX ,“ sdělil primář oddělení COS a CS  MUDr. Jaromír Havel.

Zásadní výhodou této koncepce je, že se plyn nezahřívá a nedochází ke vzniku elektrického oblouku. Takže se plazmy můžete dotknout i holou rukou.

Zdroj informací – Martin Bruchanov – Plazmová sterilizace – Fyzikální metody v medicíně II. 2005/2006

Mgr. Petra Černo