2.7.2015

Dostatek tekutin je nutnost - pomůže i při trávicích obtížích!

Dostatek tekutin je důležitý i při letních trávicích obtížích

Léto je ročním obdobím, které je náročnější na příjem tekutin. Přináší také zvýšené riziko řady trávicích obtíží projevujících se zvracením a průjmy. Většinu těchto onemocnění tvoří akutní infekční záněty trávicího traktu, které se mezi lidmi zjednodušeně označují jako „střevní chřipka“. Ve skutečnosti se jedná o širokou skupinu onemocnění, která mohou být způsobená viry, bakteriemi a jejich toxiny, ale i mnoha parazity. Situace je dále komplikována prázdninovými cestami do zahraničí s možnou nákazou exotickými parazity. 

A co radí MUDr. Jiří Štefánek z Interního oddělení?

Z virů jsou nejběžnějšími původci infekčních průjmů rotaviry a noroviry (skupiny virů způsobující převážně žaludeční a střevní onemocnění). Tyto viry se přenášejí jako kapénková infekce a jsou extrémně nakažlivé. V dětských kolektivech (například na dětských táborech) mohou snadno způsobovat průjmové epidemie. Průjmy mohou být nepříjemné, ale bývají spíše vodnaté, bez krve či hlenu, a mají tendenci poměrně rychle odeznít. U velmi malých dětí a starých lidí mohou způsobit dehydrataci (nedostatek vody v organismu), ale jinak nebývají nebezpečné.
Bakteriální průjmy (původcem jsou bakterie) již mohou být nebezpečnější a mohou mít dramatičtější průběh. Pokud se v teplých letních měsících nedodržují hygienická opatření, mohou být potraviny snadno kontaminovány stafylokoky (druh bakterie), které produkují stafylokokové enterotoxiny (toxiny – škodlivé látky, které působí na střevní sliznici). Stafylokoky jsou sice zničeny při tepelné úpravě potravy, ale toxin je vůči teplotě imunní. Po snězení takto kontaminovaných potravin se poměrně rychle objeví trávicí obtíže spojené se zvracením, nevolností a průjmy. Příznaky naštěstí vymizí přibližně do jednoho až dvou dnů. Komplikovanější je to u salmonely (bakterie Salmonella enterica) a kampylobaktera (bakterie Campylobacter jejuni). Oběma bakteriemi se můžeme nakazit z potravy, opět je vyšší riziko při nedostatečné hygieně. Salmonela se typicky nachází ve vejcích a v potravinách, které vejce obsahují, kampylobakter se může vyskytovat v kuřecím mase (velmi riziková jsou grilovaná kuřata). Salmonelóza i kampylobakterióza mohou mít různě těžký průběh spojený s nevolností a průjmy (u salmonelózy s typicky zelenou barvou), ve stolici může být přítomna krev i hleny, což značí přímé poškození sliznice. Těžké formy těchto chorob mohou člověka ohrozit i na životě.
Parazitární akutní průjmy jsou obvykle způsobeny některým z prvoků. Lidé vracející se z dalekých krajin si někdy mohou přinést jako „suvenýr“ nákazu amébami (Entamoeba histolytica). Améby jsou střevní parazité, kteří přímo poškozují stěnu střeva, způsobují vznik drobných vředů a vyvolávají bolesti břicha s krvavými a hlenovými průjmy.
Často skloňovanou problematikou je tzv. cestovatelský průjem. Jde o označení poměrně často vzniklých průjmů u turistů v zahraničí, především v exotických zemích s nižším hygienickým standardem. Příčinou mohou být infekce, ale i řada neinfekčních příčin (změna stravy, exotické koření, stres spojený se změnou prostředí apod.). Obtíže se léčí klasicky (viz níže) a do několika dnů většinou vymizí samy.

K lékaři by měl pacient s průjmem jít především tehdy, když je průjem silný a vede k dehydrataci, nebo pokud je ve stolici přítomna krev. Stejně tak je vhodné vyšetření pacienta s úporným průjmem, který se nedávno vrátil z dovolené v exotické zemi. Případná terapie pak závisí na klinickém stavu jedince a původci onemocnění.


Jak problémům předcházet? Základem prevence je dodržování hygienických standardů a opatrnost při konzumaci potravin. Zejména na dovolené v cizích státech je doporučeno konzumovat především bezpečnou balenou vodu z ověřených zdrojů a vyhýbat se potravinám s nejistým původem. Potraviny, především masné a mléčné výrobky, by v teplých letních měsících měly být kvalitně uskladněny (lednice, mrazáky). Při přípravě pokrmů z masa a vajec je nutná dostatečná tepelná úprava.


Jak to léčíme?  Obecně je nutno zmínit, že ve většině případů se průjmy léčí dostatečnou hydratací (příjem tekutin). Je velkým a mnohdy tragickým omylem, když se člověk s průjmem snaží omezit své obtíže snížením příjmu tekutin. Vzhledem k nadměrným ztrátám tekutiny průjmovou stolicí je naopak nutné dostatečně pít, v případě nutnosti se tekutiny v nemocnici podávají ve formě infuzí. V případě průkazu bakteriální infekce a jejího těžšího průběhu se někdy předepisují antibiotika. Bylo by ovšem chybou podávat antibiotika u běžného průjmu, protože vyhubením naší přirozené střevní mikroflóry mohou situaci dokonce zhoršit. Jako pomocné léky se u průjmů běžně podávají střevní adsorbencia (léčiva, která jsou schopna vázat různé látky, např. toxiny), antiinfektiva (léky proti střevním infekcím) a probiotika (živé mikroorganismy, které pomáhají obnovovat přirozenou střevní mikroflóru).

Více informací možno najít též na www.tymprozdravi.cz

Zdroje:
Klener, P. et al.: Vnitřní lékařství, 3. vydání, Galén
Beneš, J. et al.: Infekční lékařství, Galén
Bednář, M. et al.: Lékařská mikrobiologie, Triton

MUDr. Jiří Štefánek, Interní oddělení Nemocnice Havlíčkův Brod, tel. na interní ambulanci 569 472 348

Projekt IROP

 

Akce měsíce

4D ultrazvuk V provozu

 

přihlášení

e - ambulance

eambulance

Nadstandardní pokoje

Nemocniční lékárna

Lékárna Nemocnice Havlíčkův Brod

Akce, aktuality

Práva pacientů přeložená do znakového jazyka

naleznete zde

Placené služby

Zobrazte si  ceníky  placených služeb

Podrobnosti o operačních výkonech

Informace o jednotlivých operacích najdete...

Uzamykání oddělení

listopad - únor 18:30 - 5:00
březen - říjen  20:00 - 5:00 

Info servis

zubní pohotovost w.jpg

mammární poradna 2013 w.jpgplastická chirurgie w.jpg

poradna pro kojící maminky w.jpg porucha funkce štítné žlázy w.jpg

obezitologická ambulance w.jpg

klinicky psycholog 2013 w.jpg