18. listopadu- Evropský antibiotický den

"Cílem Evropského antibiotického dne je nabádat nejen lékaře, aby uváženě indikovali antibiotickou léčbu, ale také laickou veřejnost a pacienty, aby nevyžadovali antibiotickou terapii za každou cenu. Spotřeba antibiotik každoročně roste, přičemž jejich nadužívání způsobuje nárůst rezistence původců infekčních onemocnění k různým skupinám antibiotik," hodnotí aktuální situaci primář oddělení společných laboratoří a náměstek pro léčebnou péči MUDr. Petr Linhart. Podle odhadů až 50% pacientů užívá antibiotika zbytečně.

U příležitosti již sedmého Evropského antibiotického dne, který každoročně připadá  na 18. listopadu, zveřejnilo Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí data o stavu rezistence bakterií k antibiotikům.

Evropský antibiotický den se v letošním roce zaměřuje především na práci s lékaři, kteří předepisují antibiotika v primární péči. Snahou je podpořit vhodné používání antibiotik a informovat pacienty o rizicích samoléčby. Na rozdíl od některých států EU, ve kterých existuje problém výdeje antibiotik bez lékařského předpisu, je v ČR hlavní snahou snížit užívání antibiotik, která pacientům zbyla po předchozí terapii nebo která si obstarali od svých známých. Hlavním cílem uváděné iniciativy je ale opakovaně upozorňovat na rizika zbytečného a nevhodného používání antibiotik a současně podpořit otevřenou spolupráci pacienta s lékařem právě v této oblasti.

Z údajů za rok 2013 vyplývá, že nejméně třetina bakterií druhu Klebsiella pneumoniae, která je jedním z nejčastějších původců infekčních komplikací u hospitalizovaných pacientů, je rezistentní na minimálně jeden druh antibiotika zařazeného do celoevropského sledování stavu citlivosti k antibiotikům. Velmi obvyklá je také současná odolnost vůči několika skupinám antibiotik. Neméně znepokojivou zprávou je, že v evropském regionu významně roste rezistence bakterií k antibiotikům tzv. 3. generace, což jsou léky se širokým spektrem antibakteriálního účinku. Karbapenemy představují významnou skupinu rezervních antibiotik a jsou pro lékaře jednou z posledních možností volby účinného antibiotika při léčbě infekcí vyvolaných multirezistentními bakteriemi. „Ohrožení účinnosti karbapenemových antibiotik a prudký vzestup rezistence k těmto antibiotikům v některých evropských zemích představuje v současnosti jeden z nejvážnějších problémů, kterým zdravotnický personál v nemocnicích čelí. Stav antibiotické rezistence u původců infekcí spojených se zdravotní péčí je v ČR dlouhodobě nepříznivý, naproti tomu situace u původců vyvolávajících běžné infekce, například streptokokovou angínu, je dlouhodobě velmi dobrá a rezistence k základním antibiotikům, například penicilinu, se nevyskytuje nebo je jen minimální,“ říká Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika při Státním zdravotním ústavu.

S ohledem na nutnost zajistit trvalou dostupnost antiinfektiv volby vydalo Ministerstvo zdravotnictví již v roce 2012 tzv. „Seznam esenciálních antiinfektiv pro ČR,“ který je každoročně aktualizován. Základní esenciální léčiva zahrnují nejúčinnější, bezpečné a cenově přístupné léky pro minimální potřeby základního zdravotního systému.

Zdroj MZ ČR, více na

http://www.mzcr.cz/dokumenty/temer-polovina-evropanu-se-mylne-domnivaze-antibiotika-pusobi-proti-nachlazeni_9755_1.html

petra.cerno@onhb.cz