OKRESNÍ NEMOCNICE V LETECH 1946 - 1989

       Přestože byl generální plán výstavby nemocnice již vypracován, nedošlo k jeho realizaci, neboť pro potřeby nemocnice bylo po válce zapůjčeno 7 pavilonů psychiatrické léčebny. A tak po dlouhou dobu více než padesáti let nebyl postaven ani jeden nový nemocniční pavilon. Postupně docházelo k odštěpování jednotlivých samostatných oborů jak od interny, tak i od chirurgie.

       Příchodem prim. MUDr. V. Hirše v roce 1948 bylo v horním areálu nemocnice otevřeno oddělení plicní TBC, a to (pro veliký výskyt těchto nemocí) hned ve dvou pavilonech č. 12 a 14. Z pražské kliniky kožních nemocí, kterou musel opustit z politických důvodů, nastoupil primář MUDr. J. Černohorský a otevřel zde oddělení nemocí kožních a pohlavních. Do Havlíčkova Brodu se nikdy nepřestěhoval a dojížděl sem až do svého odchodu na odpočinek.

       Dětské oddělení vzniklo rovněž až po válce, a to v uvolněném pavilonu č. 6. Do té doby byli dětští pacienti léčeni na interně. Prvním primářem tohoto dnes základního oddělení byl prof. MUDr. J. Lhoták. Pod jeho vedením pracoviště získalo vysokou odbornou úroveň. Uznáním bylo i to, že mělo statut jako lékařský doškolovací ústav pro pediatry k první atestaci.

       Z lékařů interního oddělení byli postupně jmenováni primáři dalších nově zřizovaných odborných oddělení. MUDr. J. Zemanová se stala v roce 1952 první primářkou infekčního oddělení nemocnice. Ve funkci setrvala 27 let a tento obor v nemocnici úspěšně rozvinula. Byla známa svou přísností k personálu, laskavostí k pacientům a měla překrásný vztah k dětem.

       Dalším z lékařů, kteří byli jmenováni jako primáři nových oddělení, byl MUDr. J. Šmíd. Po válce nastoupil jako první primář gynekologicko-porodnického oddělení, zřízeného v pavilonu č. 4 horního areálu. Funkci přednosty vykonával 36 roků a vychoval několik generací porodníků nemocnice. Po jeho odchodu do důchodu byl primářem jmenován MUDr. S. Hanuš, který pak oddělení vedl šest let.

       MUDr. O. Semrád, který již krátce po válce pracoval jako internista a stál u prvopočátku dárcovství krve, se podílel na vytvoření oddělení transfuze a hematologie. Po dostavbě prvního patra současné transfuzní stanice se stal prvním přednostou tohoto oddělení, které pak vedl až do odchodu na odpočinek. Mimo to vykonával funkci náměstka pro léčebně preventivní péči.

       Primář MUDr. A. Pellant, CSc. byl 29 roků přednostou ORL po profesoru MUDr. Kotyzovi, který v roce 1948 odešel na lékařskou fakultu v Plzni. Na oddělení vysoké odborné úrovně si vychoval výtečného nástupce Dr. V. Bazala, odborníka a vzácného člověka, předčasně zesnulého v roce 1985.

       Příchodem primáře MUDr. A. Ošťádala, žáka prof. Hrbka, bylo otevřeno v roce 1954 oddělení neurologie. Do té doby, a v mnohých jiných nemocnicích ještě dlouhou dobu potom, byli pacienti s neurologickými nemocemi léčeni na interních odděleních. V tomto směru byla havlíčkobrodská nemocnice velmi progresivní. Primář MUDr. Ošťádal byl přednostou celých 31 roků a vychoval si nástupce: primářku MUDr. M. Kabrdovou a primáře MUDr. J. Římana.

       Začátkem šedesátých let přišli do Havlíčkova Brodu manželé MUDr. Karel a MUDr. Milada Prášilovi, kteří otevřeli v roce 1953 v horním areálu nemocnice pracoviště prosektury. Do té doby vykonávali pitvy zemřelých ojediněle jednotliví ošetřující lékaři v márnici dolní nemocnice. Ke sporným případům jezdil prosektor z Jihlavy. Manželé Prášilovi položili základy modernímu patologicko-anatomickému oddělení. Primář Prášil byl výrazná osobnost a postrach zvláště mladých lékařů. Měl pestrý slovník a pro nějaké to jadrné slovo nechodil daleko. To ovšem byla jen vnější slupka, která skrývala jemnou a citlivou duši. Zemřel neočekávaně v roce 1975. Oddělení po něm vedla po tři roky až do svého odchodu na odpočinek jeho žena.

       Počátky vzniku oddělení mikrobiologie se datují od roku 1950. Vedoucím lékařem byl MUDr. Brabec, který záhy přešel do Jihlavy. Oddělení vybudoval primář MUDr. J. Duben CSc., který s RNDr. M. Neubauerem, CSc. vytvořil špičkové pracoviště, jehož úroveň daleko přesahovala rámec okresu.

       Příchodem primáře MUDr. Z. Vodičky v roce 1958 došlo k sjednocení laboratorních pracovišť, a tak vznikla centrální laboratoř, ze které se časem vytvořilo oddělení klinické biochemie. Zde se MUDr. Vodička stal prvním primářem a ve funkci setrval plných 33 let.

       V roce 1952 vznikl OÚNZ a nemocnice se stala jeho součástí. Ředitelem OÚNZ byl jmenován MUDr. J. Špatenka a MUDr. V. Voženílek ředitelem nemocnice.

       Po odchodu zdravotního rady MUDr. Pavla Trnky do důchodu v roce 1956 byl novým primářem chirurgie jmenován doc. MUDr. Novotný, který do Havlíčkova Brodu přišel z Hradce Králové. Protože se místo primáře chirurgie v roce 1959 opět uvolnilo, získal ředitel nemocnice doc. MUDr. Brázdu, který přišel do havlíčkobrodské nemocnice z kliniky v Brně a přivedl s sebou své kolegy a přátele - primáře MUDr. O. Rychnovského a MUDr. J. Konráda. Pod vedením primáře Brázdy získalo chirurgické oddělení punc vysoké kvality a ti, kdo měli možnost s ním pracovat, vzpomínají ještě dnes s láskou a obdivem na mimořádně vzácného člověka a vynikajícího odborníka.

       Primář MUDr. J. Konrád položil základy novému oddělení anesteziologicko-resuscitačnímu, kde se stal přednostou. Vysoce exponovaný medicínský obor se začal rozvíjet, i když nikdy nedospěl do fáze lůžkového oddělení. Anesteziologové začali poskytovat anestezii na odborné úrovni - do té doby podával anestezii ten z lékařů, který byl zrovna k dispozici. V horní části nemocnice bylo krátce po válce zřízeno oddělení radioterapeutické a RTG diagnostické, jehož přednostou se stal primář MUDr. J. Krupička. Zřízením tohoto pracoviště byl vytvořen základ oboru onkologie.

       Z chirurgie se v roce 1949 vyčlenila jako samostatné oddělení urologie. Prvním primářem se stal MUDr. O. Koref. Oddělení bylo umístěno v horním areálu, v pavilonu č. 6. Primář Koref zde působil jako přednosta až do odchodu do důchodu. V roce 1963 byl jmenován primářem MUDr. D. Pujman, který přišel do nemocnice z Pardubic. Byl výraznou osobností a dovedl oddělení na vysokou úroveň zejména v operativě. Vychoval svého nástupce primáře MUDr. L. Kabrdu, který je přednostou oddělení od roku 1983. Primář MUDr. V. Mička byl přednostou oddělení kostní tuberkulózy. Na tomto pracovišti se také formovaly počátky nového oddělení ortopedie. Ortopedické problematice se věnoval MUDr. M. Zeman, který byl v roce 1958 jmenován primářem samostatného ortopedického oddělení. Po jeho odchodu z Havlíčkova Brodu v roce 1962 byl novým primářem jmenován primář MUDr. L. Dvořák, který vedl oddělení po celých 22 let až do roku 1984.

       Koncem 60. let bylo přičiněním internisty a endokrinologa MUDr. M. Rejfa získáno povolení k vybudování radioizotopového pracoviště, později oddělení nukleární medicíny. Snahu MUDr. Rejfa korunoval úspěch: oddělení bylo otevřeno v roce 1972. MUDr. Rejf se toho však již nedočkal. Primářem se stal MUDr. František Pejsar, který rovněž až do roku 1989 vykonával funkci ředitele OÚNZ. Přednostou oddělení nukleární medicíny byl 21 let.

       V roce 1961 odešel přednosta interny, zdravotní rada MUDr. L. Labohý. Jeho nástupcem byl jmenován primář MUDr. J. Kubát, který úspěšně pokračoval ve vedení interny plných třiadvacet let. Předčasně nás opustil, neboť zemřel ve věku 58 let.
V sedmdesátých letech bylo v nemocnici otevřeno lůžkové rehabilitační oddělení, kde byla primářkou jmenována MUDr. L. Čapková. Oddělení vedla do roku 1991, kdy odešla do důchodu.

       Během čtyřiceti let poválečného období vznikla v nemocnici zcela nová pracoviště a samostatné primariáty, zejména vyčleněním z interních a chirurgických oborů. Nemocnice měla 939 lůžek, v krátkém poválečném údobí dokonce přes tisíc. Objemem a kvalitou poskytovaných služeb v mnoha směrech přesahovala rámec okresu. Na pracovištích působila řada významných odborníků, ať již jako přednostové nebo řadoví lékaři. Obětavě zde pracovaly řádové sestry a nekonečná řada dobrých zdravotních sester a ošetřovatelek. Je nemožné všechny vyjmenovat. V tomto krátkém přehledu jsme vzpomenuli alespoň těch, kteří stáli u zrodu jednotlivých oddělení. Mnozí již nejsou mezi námi, ale všichni zde zanechali kus svého života a za to jim patří dík nás všech.

Primář ing. Ladislav Med a primář MUDr. Jiří Šmíd  (1996)