Pozor na dehydrataci v horkém počasí

Lékař MUDr. Jiří Štefánek ml. radí: „Pozor na dehydrataci.“

S příchodem horkého počasí v letních měsících je nutné opět varovat před nebezpečím dehydratace, úpalu a úžehu. Dehydratace znamená nadměrnou ztrátu tělesné tekutiny, která bývá spojena se ztrátami minerálních látek. Úpal znamená přehřátí organizmu vlivem zvýšené teploty okolního prostředí a úžeh znamená zdravotní potíže vzniklé v důsledku přímého vystavení se slunečním paprskům. Úpal a úžeh se mohou u daného jedince vyskytovat souběžně a jejich příznaky jsou do značné míry podobné – nevolnost, motání a bolesti hlavy, zvracení a celková slabost.

S jakými pacienty se na interním oddělení a ambulanci v létě nejčastěji setkáváte?

Dehydratovaní senioři tvoří významný podíl pacientů akutně přijímaných na interní oddělení v letním období. Ztráta tělesné tekutiny u člověka pokročilého věku trpícího mnoha dalšími chorobami může způsobit příznaky a komplikace v důsledku zhoršeného prokrvení řady orgánů. Příkladem jsou kolapsové stavy a zmatenost při nedokrvení mozku, prohloubení symptomů ischemické choroby srdeční a známky akutního selhávání ledvin. Při opatrném podávání nitrožilních infuzí za hospitalizace dochází obvykle k poměrně rychlému zlepšení stavu, zabránit pobytu v nemocnici by však bylo možné preventivním pravidelným přísunem tekutin v domácím prostředí. To se pochopitelně snadněji řekne, než udělá. Situace je komplikována faktem, že senioři mají výrazně utlumen pocit žízně.

Jak tedy dehydrataci předcházet? Kolik litrů denně by člověk měl vypít?

Vhodné je upřednostňování balených vod, u kterých lze poměrně dobře zkontrolovat denní objem spotřeby. Denní dávka tekutin je individuální, ale většinou se pohybuje okolo 2 litrů (v horku a u osob fyzicky pracujících i více). Ideální jsou neperlivé nebo jen jemně perlivé tekutiny vlažné teploty. Výrazněji perlivé tekutiny mohou dráždit trávicí trakt, horké tekutiny mohou vést k přehřátí, studené naopak k nachlazení a infekcím horních cest dýchacích (angína, záněty nosohltanu a hrtanu). Alkohol se k zahánění žízně nedoporučuje, stejně tak není vhodná káva. Oba typy nápojů totiž mohou zvýšit výdej tekutiny močí a dehydrataci tak paradoxně ještě zhoršit.

Stačí tedy dostatečný přísun tekutin nebo jsou i další aspekty, které hrají roli?

Zvýšený přísun tekutin by měl být doplněn klidovějším režimem s omezením fyzické aktivity a redukcí pobytu na přímém slunci. Je-li pobyt na přímém slunci nevyhnutelný, doporučujeme alespoň chránit se před slunečními paprsky vhodnou prodyšnou pokrývkou hlavy. Jinak stran oblékání doporučujeme volné a prodyšné oblečení světlých barev. Černou barvu doporučit nelze, protože pohlcuje sluneční záření a způsobuje rychlejší ohřátí těla.

Setkáváte se v létě i s nějakými specifickými závažnými případy?

Specifickým problémem dehydratace dětského věku je ponechání dítěte bez dohledu v autě na parkovišti. Jedná se o zdánlivou banalitu, která je ve skutečnosti smrtelně nebezpečná. Je-li dopravní prostředek se zavřenými okénky ponechán na přímém slunci, teplota uvnitř vozu roste velice rychle a již po méně než 10-15 minutách může mít na zdraví dítěte negativní vliv. Orientační informace o teplotě v uzavřeném vozidle najdete v tabulce níže.

Výše zmíněný text lze zjednodušit do několika bodů:

· zajistit si přísun neperlivých nebo jemně perlivých nealkoholických tekutin

· omezit fyzickou aktivitu, vyhýbat se pobytu na přímém slunci

· na slunci nosit pokrývku hlavy, preferovat prodyšné oblečení světlé barvy

· pozor na přehřátí v zaparkovaném motorovém vozidle!

MUDr. Jiří Štefánek ml., lékař interního oddělení Nemocnice Havlíčkův Brod