Internisté provádějí výkon chránící před plicní embolií

Kavální filtr je uměle vyrobená ochrana před vznikem plicní embolie. Využívá se obvykle u pacientů s vysokým rizikem embolizace do plic, a u nichž není možné jiné řešení (např. podávání léků). Filtr je de facto „síťka“, která umožňuje průtok krve, ale dokáže zachytit krevní sraženiny (emboly). Nově tento výkon u našich pacientů zavedli lékaři interního a RDG oddělení díky moderní angiolince, kterou naše nemocnice disponuje.

Plicní embolie je třetí nejčastější příčinou kardiovaskulárních úmrtí (po infarktu myokardu a cévní mozkové příhodě). Její výskyt v ČR je podle různých zdrojů 6 až 10 tisíc ročně. Kavální filtr /IVC filtr – inferior vena cava filtr/ je zařízení sloužící jako mechanická ochrana před fatální plicní embolizací. Jeho smyslem je co nejefektivněji zachytit uvolněné krevní sraženiny /emboly/ z žil dolních končetin a pánve a chránit tak pacienta před život ohrožující plicní embolizací. Tuto síťku lékaři implantují do dolní duté žíly. Nejčastějším zdrojem krevních sraženin je totiž hluboká žilní trombóza dolních končetin. Menší kousky sraženin se mohou odlamovat a skrze dolní dutou žílu se dostat do pravé poloviny srdce a odtud i do plic – vzniká tzv. plicní embolie. Kavální filtr v dolní duté žíle tomu umí zabránit. Kavální filtr je jakýsi „košíček“, který se zavádí katetrizační Seldingerovou technikou perkutánně cestou nejčastěji femorální žíly, popřípadě žíla jugulární. „Košíček“ se následně rozevře a tím je zákrok ukončen.

Filtry se většinou v pacientovi ponechávají trvale, přetrvává-li dlouhodobě riziko žilní trombózy, resp. plicní embolie. Existují ale i filtry dočasné, které je možno z pacienta po odeznění rizika plicní embolie odstranit /dle tipu do 14-180 dní od implantace/. Efektivita dnes zaváděných filtrů je vysoká a počet komplikací nízký. Proto perkutánní zavedení filtru dolní duté žíly dnes zcela jednoznačně nahradilo dříve používané chirurgické metody jejího přerušení.

"Výkon se provádím v místní anestezii, pod skiaskopickou kontrolou a trvá cca 15 minut," sdělil lékař interního oddělení MUDr. Petr Maštálka.      

Komplikací léčby mohou být trombóza přístupové žíly, uvolnění či dislokace filtru, uzávěr filtru či perforace dolní duté žíly, nepřesné umístění či neúplné rozvinutí kaválního filtru.   

Indikace:

Absolutní  

• kontraindikace antikoagulace,
• komplikace antikoagulace,
• selhání antikoagulace /nová plicní embolie či hluboká žilní trombóza i přes správnou antikoagulační léčbu.

Relativní  

• masivní plicní embolie,
• nestabilní trombus v dolní duté žíle či pánevní žíle,
• žilní trombóza a těžké kardiopulmonální onemocnění /snížená rezerva/,
• non-compliance k antikoagulační léčbě,
• riziková antikoagulace /ataxie s pády/,
• rekurentní plicní embolie při již zavedeném filtru /relativní indikace pro 2. filtr/.

Plicní embolie (PE, pulmonary embolism) je obávanou komplikací žilní trombózy (DVT, deep venous thrombosis), resp. nejzávažnějším projevem žilního tromboembolismu (VTE, venous thromboembolism). "Léčba žilního tromboembolismu musí být komplexní - základem je správně vedená antikoagulační terapie heparinem (LMWH) a warfarinem. Dále zahrnuje vždy adekvátní kompresivní terapii končetiny postižené žilní trombózou, řádné poučení pacienta, pohybový režim, management trombofilních stavů ve spolupráci s hematologem," dodal MUDr. Petr Maštálka.

petra.cerno@onhb.cz, tel. 569472201