Hypnóza pomáhá řešit některé zdravotní problémy

Stále častěji si lidé volí hypnózu jako možnost řešení některých svých potíží. Uplatnění hypnózy je velmi široké. V naší ambulanci Klinické psychologie se věnujeme klinické hypnóze v rámci lékařství.

„Nejčastěji řešíme bolesti, včetně fantomových bolestí, tedy bolesti pociťované v amputované končetině. V tomto směru naše ambulance spolupracuje s oddělením chirurgie. Dále pracujeme s pacienty s atopickým ekzémem. Řešíme svědivost, narušený spánek, z kožních chorob lze hypnózou taktéž řešit bradavice. Věnujeme se pacientům s psychogenními poruchami spánku, s obezitou, tedy zvládání chutí a dodržování dietního režimu. Již jsme úspěšně pracovali s několika pacienty s tinnitem. Hypnózu využíváme taktéž u pacientek s potížemi s otěhotněním a jsem ráda, že se rodiče mohou těšit z dětí, které se díky hypnoterapii narodily. Výjimkou nejsou ani pacienti trpící trémou a různými úzkostmi. U dětí se nejčastěji řeší problém nočního pomočování, kousání nehtů a nízké sebevědomí, které vede k úzkostem a školním problémům. V naší ambulanci máme taktéž velmi dobré zkušenosti s řešením koktavosti u dětí, a to i v případě dědičné etiologie potíží,“ sdělila k rozsahu léčby hypnózou PhDr. Irena Komendová.

Co to vlastně hypnóza je, kdy je vhodné ji využít, na jakém principu funguje a může mít i nějaké negativní následky?

Co je to hypnóza?
Hypnóza je změněný stav vědomí, v němž se pozornost hypnotizovaného plně soustředí na hypnotizéra a jeho sugesce. Hlavní charakteristiky hypnózy jsou:

·         zvýšená sugestibilita, tzn., že hypnotizovaná osoba přebírá tvrzení hypnotizéra bez kritického zvažování a tato tvrzení se pak postupně stávají prožitky, přesvědčeními či automatickým jednáním;

·         změněný stav vědomí, tzn., že dochází ke zkreslenému vnímání a hodnocení skutečnosti, avšak zároveň zůstává aktivní část kontrolní funkce a „dohlíží“ na to, co se děje – hypnotizovaný tedy nikdy nemůže udělat něco, co je proti jeho vůli a přesvědčení;

·         vztah k hypnotizérovi, to je tzv. raport, což je výběrové spojení, v němž podněty vycházející od hypnotizéra postupně nabývají podstatný význam.

Často se lidé obávají toho, že by mohli dělat něco, co by jim bylo nepříjemné nebo trapné – jak bylo řečeno výše – v hypnóze nemůžete dělat nic, co by se vám nelíbilo a s čím byste nesouhlasili. Část vašeho Já je stále bdělá a dohlíží na celou situaci. Situace zneužití člověka k nějakému trestnému činu jak to známe z filmů, je tedy nemožná, pokud je pro něj páchání trestných činů morálně nepřípustné. Další častou obavou klientů je strach ze setrvání v hypnóze a neúplné „probuzení se“ z transu. Jak již bylo poznamenáno výše, hypnóza je charakteristická raportem mezi hypnotizérem a hypnotizovaným. Jakmile je tento raport ukončen, klient nabyde plného vědomí, a to ihned nebo přejde ve spánek a asi do půl hodiny se probudí. Nemůže se tedy stát, že by v hypnóze setrval dny či týdny. Bohužel i takový nesmysl se občas objeví v knihách či filmech.

Co se tedy během hypnózy děje?

Hypnózu můžeme využít různým způsobem, přičemž záleží na charakteru problému. Nejčastěji působíme přímo na daný problém. Během hypnózy postupně navozujeme co největší uvolnění a koncentrujeme pozornost klienta na naše sugesce. Po ukončení sezení jsou klienti zklidnění, někdo se cítí nabitý energií a odpočatý, někdo příjemně uvolněný. Vedlejší účinky hypnózy nejsou známy, a pokud se pomocí hypnoterapie nedaří problém zvládnout, pak si klient alespoň příjemně odpočine a naučí se relaxovat. Hypnóza není zárukou odstranění potíží – stejně tak není zárukou vyléčení předpis určitého léku. Někdy musí lékař hledat ten nejvhodnější lék, aby pacientovi pomohl. Stejně tak je tomu v oblasti psychologie – hypnoterapie nemusí být řešení, vhodnější může být dlouhodobější psychoterapie či krátkodobá nácviková kognitivně-behaviorální terapie.

V hypnóze se taktéž můžeme vrátit v čase, např. do doby, kdy vznikly klientovi obtíže – tím např. můžeme lépe porozumět vývoji problému. V hypnoterapii nepracujeme s regresí do minulých životů – existence minulých životů je vědecky nevalidní a od tohoto tématu se odborná veřejnost distancuje.

Pomocí sugescí je možno výrazně ovlivnit prožívání, chování i fyziologické funkce. K tomu je ale potřebná dostatečná hypnabilita klienta. Hypnabilita je schopnost pohroužit se do hypnózy. V dospělosti je hypnabilita stabilním osobnostním rysem a nesouvisí s tím, zda je klient extravert, introvert, zda je submisivní či dominantní apod. Souvisí pouze s mírou sugestibility člověka. Z výzkumů víme, že asi 5% populace není hypnabilní, tzn., že takové jedince nelze ani při jejich velké snaze zhypnotizovat. Celých 80% populace je lehce až středně hypnabilních. Tito lidé si jasně pamatují, co se s nimi v hypnóze dělo, jen málokdy se u nich podaří vyvolat amnézii (tedy aby zapomněli na to, co v hypnóze prožili, přičemž vzpomínku vždy vyvoláme – ponechání klienta v nevědomosti by bylo neetické a pro klienta velmi nepříjemné!). Asi 15% lidí je schopnost hluboké hypnózy, přičemž asi 4% z nich jsou schopni velmi hluboké hypnózy, kdy např. mohou během hypnózy otevřít oči a halucinovat to, co jim hypnotizér sugeruje. Tito lidé si také většinou nepamatují na to, co v hypnóze zažili a je třeba pomoci jim vzpomínku vyvolat.

V jakých případech lze hypnózu využít?

Uplatnění hypnózy je velmi široké. V naší ambulanci se věnujeme klinické hypnóze v rámci lékařství. Lze pracovat téměř s čímkoli, záleží na odborném zaměření hypnoterapeuta a na jeho tvořivosti.

V naší ambulanci nejčastěji řešíme:

-           bolesti -  včetně fantomových bolestí, tedy bolesti pociťované v amputované končetině. V tomto směru naše ambulance spolupracuje s oddělením chirurgie.

-          Dále pracujeme s pacienty s atopickým ekzémem. Řešíme svědivost, narušený spánek, z kožních chorob lze hypnózou taktéž řešit bradavice.

-          Věnujeme se pacientům s psychogenními poruchami spánku.

-          Řešíme obezitu, tedy zvládání chutí a dodržování dietního režimu.

-          Již jsme úspěšně pracovali s několika pacienty s tinnitem.

-          Hypnózu využíváme taktéž u pacientek s potížemi s otěhotněním.

-          Výjimkou nejsou ani pacienti trpící trémou a různými úzkostmi.

-          U dětí se nejčastěji řeší problém nočního pomočování, kousání nehtů a nízké sebevědomí, které vede k úzkostem a školním problémům. V naší ambulanci máme taktéž velmi dobré zkušenosti s řešením koktavosti u dětí, a to i v případě dědičné etiologie potíží.

Nedílnou součástí je taktéž aktivní přístup klienta a jeho důvěra v hypnotizéra – ta není samozřejmostí a buduje se. Představa některých lidí, že si sednou u psychologa, ten na ně „nějak koukne“, něco řekne a vše bude vyřešeno, je mylná. Pokud se problémy a potíže rozvíjejí několik let, nelze očekávat, že se jich zbavíme po pár týdnech. Taktéž pasivní přístup klienta předurčuje spolupráci k zániku. V prvním sezení tedy s klientem musíme podrobně probrat jeho problémy a zjistit jeho míru motivace a důvod, proč se rozhodl právě pro hypnoterapii. Pak je na hypnoterapeutovi aby zvážil, zda je hypnóza tím pravým řešením.

Velmi důležitou podmínkou využití hypnózy je jistota, že symptomy a problémy nejsou varovným příznakem organické choroby. V praxi to znamená, že např. děti trpící nočním pomočováním musí být vyšetřeny lékařem a musí být vyloučena možnost nemoci – v tomto případě to často bývá chronický zánět močového měchýře. Stejně tak nelze pracovat s bolestí, pokud lékař nevyloučil somatickou příčinu bolesti. Bolest je signální funkcí těla a nesmí se podceňovat a odstraňovat ji bez zjištění její příčiny je nebezpečné.

Hypnóza je nevhodná pro lidi trpící závažným neurologickým onemocněním nebo závažnou psychopatologií – např. pacienti v těžké depresi, pacienti trpící onemocněním ze schizofrenního okruhu apod. Překážkou je i podprůměrný intelekt klienta.

Hypnoterapie probíhá v maximálně půlhodinovém sezení, přičemž frekvence setkání je alespoň jedenkrát týdně. Pokud nedojde k žádnému zlepšení po pěti sezeních, terapii ukončíme a navrhneme jiný způsob řešení problému. Někdy se podaří dosáhnout velkého pokroku již po prvních 2-3 sezení, jindy je efekt velmi pozvolný. Nejčastěji trvá hypnoterapie 10-20 sezení, přičemž se klient může kdykoli do terapie vrátit v případě zhoršení potíží či jejich plného návratu. Např. v případě dětí s koktavostí máme zkušenost, že děti se jednou za rok vrátí na několik sezení, přičemž potíže se v žádném z případů nevrátily do původního stavu, ale došlo jen k menšímu zhoršení.

Pokud se rozhodnete pro hypnoterapii, ujistěte se, že je vámi vybraný hypnoterapeut odborník a má řádný výcvik v hypnoterapii. Existuje seznam certifikovaných hypnoterapeutů, kde můžete nalézt hypnoterapeuta ve svém okolí (www.psycholog.coolnet.cz/adresar).

Vaše Ambulance klinické psychologie – PhDr. Irena Komendová